Roční vyúčtování

Vyúčtování služeb za rok 2016 v bytových domech ve vlastnictví SMO, městského obvodu Ostrava-Jih

Roční vyúčtování

Roční vyúčtování služeb obsahuje velké množství různých položek, které příjemce služeb kontroluje a porovnává s předchozím obdobím s cílem, kolik ušetřil na nákladech spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů. Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb za dané zúčtovací období (kalendářní rok).

Nejvyšší finanční položkou ve vyúčtování je platba za službu tepla a teplé vody. Vzrůstající jednotkovou cenu za dodávané teplo do objektu příjemce služeb neovlivní, ale k úsporám a nižším platbám ho může motivovat vlastní spotřeba. Zároveň je však nutné si uvědomit, že dům je vytápěn jako celek a do každého bytu je teplo přiváděno nejen otopnými tělesy, ale
i z trubek topných rozvodů a přes konstrukce domu i z jiných bytů. V průběhu vytápění je důležitá teplota vnitřního prostředí místnosti, která je stanovená projektovou dokumentací a tato výsledná teplota má i značný vliv na sálání okolních stěn. Jedná se o nejoptimálnější výpočtovou teplotu vnitřního prostředí jednotlivých vytápěných místností.

Pro informaci uvádíme výpočtovou vnitřní teplotu v otopném období pro budovy trvale užívané s relativní vlhkosti vnitřního vzduchu 50 %:

Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje, aj.)	20 °C
Kuchyně	20 °C
Koupelny	24 °C
Klozety	20 °C
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.)	15 °C
Vytápěná schodiště	10 °C

Uvedené minimální hodnoty vnitřní teploty vytápěných místností vedou ke správnému a hospodárnému využití tepelné pohody stanovené zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

1) Poměrové měřiče tepla, indikátory a vodoměry

V jednotlivých bytech jsou instalována poměrová měřidla, tzn. měřiče tepla (kalorimetry), indikátory vytápění a vodoměry. Vzhledem k tomu, že indikátory pracující na odpařovacím principu jsou již velmi zastaralé, dochází v posledních letech k jejich postupné výměně za měřiče vybavené rádiovou technologií. Přestože indikátory nemohou automaticky ovlivňovat dodávku tepla, přispívají nezanedbatelným způsobem k úsporám nákladů na vytápění. Pro příjemce služeb slouží indikátor vytápění jako motivační prostředek.

Z důvodu správného rozúčtování nákladů, by si měli příjemci služeb spotřebu na poměrových měřidlech průběžně kontrolovat a sledovat jejich funkčnost. V případě nefunkčnosti měřidla hlásit tuto závadu bez odkladu na odbor BH referentovi – energetikovi DaBF nebo příslušnému referentovi – technikovi DaBF.

Odečty naměřených hodnot na poměrových měřidlech pro potřeby rozúčtování jsou prováděny ke konci zúčtovacího období v intervalu 12 měsíců. Odečtená hodnota spotřeby slouží k poměrovému rozúčtování nákladů na teplo, teplou a studenou vodu pro přesnější rozvržení spotřeby mezi jednotlivé příjemce služeb.

Spotřeba teplé a studené vody odebraná ve společných prostorách domu (např. v prádelnách) nebo spotřeba vody na úklid společných částí domu, kde jsou instalovány vodoměry, se rozúčtuje v rámci celkových nákladů připadajících na zúčtovací jednotku podle spotřeb naměřených na bytových vodoměrech příjemců služeb.

2) Stěhování příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období

Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty měřidel k termínu změny příjemce služeb, poskytovatel služeb provede rozdělení nákladů takto:

základní složku nákladů na vytápění rozdělí v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb,
spotřební složku nákladů na vytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny,
základní složku nákladů na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb,
spotřební složku nákladů na poskytování teplé vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak.

Tabulka měsíčních průměrů klimatické náročnosti podle Přílohy č.3, § 5 odst. 5 vyhlášky č. 269/2015 Sb.:

Spotřební složka stanovených nákladů se rozdělí procentuálně mezi předávajícím a přebírajícím nájemcem dle dlouhodobých měsíčních průměrů klimatické náročnosti jednotlivých měsíců v roce.

Měsíc Podíl v % Měsíc Podíl v %

leden 19 Červenec 0

únor 16 Srpen 0

březen 14 Září 1

duben 9 Říjen 8

květen 2 Listopad 14

červen 0 Prosinec 17

Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a jsou-li provedeny odečty měřidel k termínu změny příjemce služeb, rozdělení nákladů provede poskytovatel služeb takto:

základní složku nákladů na vytápění rozdělí v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb,
spotřební složku nákladů na vytápění v poměru součtů zjištěných přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění,
základní složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb,
spotřební složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody a náklady na spotřebovanou vodu v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů na teplou vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb.

Pozn.:

Sjednané zálohové platby na úhradu jednotlivých služeb při změně nájemce v průběhu zúčtovacího období nemusí pokrýt skutečné náklady za dané období. K nedoplatkům z vyúčtování může dojít z důvodu krátkodobých úhrad zálohových plateb. Po celoročním vyúčtování si sjedná příjemce služeb úpravu záloh podle skutečné spotřeby.

3) Služby spojené s užíváním nájemního bytu uvedené ve vyúčtování

Mezi poskytované služby zejména patří:

vytápění, dodávka teplé vody, dodávka pitné vody a odvádění odpadních vod, osvětlení společných prostor v domě, užívání výtahu, příjem společné televizní a rozhlasové antény, úklid společných prostor v domě, kontrola a čistění komínů, odvoz splašků a čistění jímek, odvoz komunálního odpadu, případně další služby, sjednané v nájemní smlouvě.

Vyúčtování se provádí tak, že se sečtou oprávněné náklady za poskytnuté služby spojené s nájmem, připadající na daný rok
a odečte se součet přijatých záloh na tyto služby uhrazených příjemcem služeb. Výsledkem je pak přeplatek nebo nedoplatek, který je splatný v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Ve vyúčtování za rok 2016 se nejvýrazněji projeví úprava spotřební složky pro rozdělování nákladů na vytápění, která je stanovena novým limitem výpočtové metody. V případě překročení přípustných rozdílů (- 20 % až + 100 % od průměrné výše nákladů na 1 m² započitatelné podlahové plochy) bude provedena poskytovatelem služeb úprava výpočtové metody
u příjemců služeb, u nich došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb, u kterých nebylo zjištěno překročení limitních hodnot, se bude vycházet z náměrů (naměřených na kalorimetrech a indikátorech), přepočtených podle požadavků technických norem a korigovaných podle polohy místnosti v domě, a bude provedeno nové rozúčtování zbylých nákladů.

V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány měřiče tepla (kalorimetry) nebo indikátory vytápění se spotřební složka rozdělí podle započitatelné podlahové plochy.

U neobsazených bytů a nebytových prostor hradí náklady na vytápění, základní popř. spotřební složku teplé vody a jiné služby vlastník zúčtovací jednotky.

4) Vyúčtování, splatnost přeplatků a nedoplatků

Protokol o vyúčtování bude příjemci služeb doručen nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Termín pro předání vyúčtování tak bude nejpozději k 30. 4. kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, který je dotčeným zúčtovacím obdobím.

Finanční vyrovnání mezi poskytovatelem a příjemcem služeb bude provedeno v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě
4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Při finančním vyrovnání započte poskytovatel služeb své splatné pohledávky vůči příjemci služeb.

5) Nejčastější důvody vzniku nedoplatků z vyúčtování

V protokole o vyúčtování může v jednotlivých položkách vzniknout nedoplatek za službu.

Nejčastější faktory vzniku nedoplatků při ročním vyúčtování jsou tyto:

– nesprávně nastavené zálohové platby,

– nesprávně nahlášený počet osob v bytě,

– neočekávaně vysoká spotřeba vody, např. dlouhodobější návštěva, nekvalitní baterie, ovlivněním spotřeby nájemcem bytu,

– únik vody, např. protékající splachovač WC, kapající voda z baterií,

– nesprávný odečet měřidel.

Nejčastějším důvodem vysokých přeplatků mohou být nesprávně odečtené údaje z měřidel, nefunkčním měřidlem
(v průběhu zúčtovacího období se vodoměr zasekl a neměřil spotřebu) nebo nadhodnoceny přijaté měsíční zálohy.

6) Vypořádání námitek

Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně písemnou formou, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

7) Vysvětlení pojmů

Zúčtovací jednotka (ZJ)= budova (objekt), blok (více budov se společným měřením). ZJ obsahuje byty popřípadě nebytové prostory, do kterých je dodáváno teplo na vytápění jednotnou a nedílnou soustavou ústředního vytápění a teplá voda jednotným a nedílným rozvodem.

Poskytovatel služeb = vlastník nemovitosti.

Příjemce služeb = nájemce bytu.

Klimatická náročnost – zúčtovacího období vyjadřuje rozdílné nároky na topení v jednotlivých měsících.

Naděžda Forgáčová, DiS.

referent – energetik DaBF